Právnické i fyzické osoby, ať již podnikající či nepodnikající se mohou dostat do situace, kdy nejsou schopny plnit své závazky. Takovýto stav se obecně označuje jako insolvence (úpadek) a platné právo stanovuje způsoby jejího řešení. Dokument přibližuje zásady a průběh insolvenčního řízení a možné způsoby řešení úpadku a to:
1. konkurs
2. reorganizaci
3. oddlužení
4. zvláštní způsoby

Stručně je pojednáno o insolvenčním rejstříku a problematice řešení úpadkových řízení zahájených před 1. 1. 2008.


Úpadek
Dlužník je v úpadku, jestliže má
1. více věřitelů (nestačí pouhá pluralita závazků)
2. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti
3. tyto závazky není schopen plnit (musí se jednat o objektivní neschopnost nikoli pouze o neochotu plnit)

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (vyvratitelné domněnky platební neschopnosti):
1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
4. nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj.:
1. má-li více věřitelů a
2. souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku.

Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Hrozící úpadek
Dlužník (nikoli však věřitel) může podat návrh na insolvenční řízení nejen tehdy, když se dlužník ocitl v úpadku, ale i tehdy, kdy dlužníkovi úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Zásady insolvenčního řízení V průběhu insolvenčního řízení se uplatňují (s určitými odchylkami stanovenými zákonem) zejména tyto zásady:

1. insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
2. věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
3. práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce;
4. věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení.
5. Výjimky z působnosti insolvenčního zákona

Postupu podle insolvenčního zákona a tedy insolvenčního řízení, nelze použít, jde-li o: 1. stát
2. územní samosprávný celek (obce a kraje)
3. Českou národní banku
4. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky
5. Fond pojištění vkladů
6. Garanční fond obchodníků s cennými papíry
7. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení
8. Veřejnou vysokou školu
9. Právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil

a dále, jde-li o:
1. finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení
2. zdravotní pojišťovnu zřízenou, po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění
3. politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu.

Insolvenční návrh je oprávněn podat:

1. dlužník

2. věřitel

Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

 

Insolvenční návrh je povinen podat dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to:

1. bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku

2. byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

3. zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci.

 

 

Detailní a přesné znění naleznete v insolvenčním zákoně

 
Inzerce půjček - Online půjčky - Nebankovní 

půjčky    Půjčka - Inzerce půjček | Rychlá půjčka - Půjčka    Půjčka, Půjčky, Inzerce - Bezplatná inzerce 

půjček    Půjčka - Inzerce půjček - Bezplatná inzerce 

půjček